"Klidně si říkejte, že má zápletka nestojí za nic, a vysmívejte se nepravděpodobnosti některých situací; když se však porozhlédnete do okolí všech těch lidiček, dětí mé fantazie, a jejich příhod, uvidíte svět, v němž jsem si nic nevymyslila, svět, který existoval a který byl mnohem bizarnější než mé postavy a všechny zvraty jejich osudů: mohla bych vlastně říci, že to, co je na mé knize nejnemožnějšího, je právě to, co se opravdu stalo."
Geroge Sand, Nohant, 15. září 1854
Děj románu se odehrává v pol. 18. století nejprve v Benátkách, pak na Šumavě poblíž Domažlic, ve Vídni a nakonec opět v Čechách. Hlavní hrdinka, chudý sirotek Consuela, je zázračně nadaná zpěvačka, jež studuje hudbu ve škole pro nemajetné dívky v Benátkách u starého skladatele Porpory. Prožívá dětskou lásku k chudému zpěváku Anzolettovi a první úspěchy v divadle. Anzoletto je však na rozdíl od ryzí a upřímné Consuely prospěchář, který se snaží vyniknout za cenu nejrůznějších podlostí. Aby před ní Consuelu ubránil, posílá ji Porpora na Obří hrad na Šumavu ke spřátelené rodině Rudolstadtů.
Zde se porpvé objevuje postava třicetiletého hraběte Alberta z Rudolstadtu, náboženského a sociálního vizionáře, morálního kritika a utopického socialisty. Albert je rodinou považován za duševně chorého. Avšak to, co rodina označuje za příznaky šílenství, je u Alberta spíše důsledek poznání sociálních a národnostních nespravedlností. Albert propadá záchvatům melancholie, která pramení z nemožnosti změnit současné sociální poměry. Spásou jeho života se mu zdá být Consuela, do níž se hluboce zamiluje a chce si ji vzít. Consuela Alberta sice chápe a lituje, ale není si jista svou láskou k němu.